Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- tears_of_black_snowman [2016/01/24 21:42]
night
+++ tears_of_black_snowman [2016/01/24 21:45] (aktuální)
night
@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 N.
-**Tears of Black Snowman are back.**
-Orbit byl mladý putovní mnich. Putoval světem a pomáhal, kde se dalo. Měl hnědé krátké vlasy, na sobě bělomodrou vestu a dlouhé bílé plátěné kalhoty. Ničeho se nebál a tak, když se objevilo nějaké nebezpečí, nahodil sféry a spěchal do boje.
-Jeho dobrý kamarádem a přesným opakem byl sage jménem Ravenshell. Byl vysoký, hubený a celkem i pohledný. Staral se jen o sebe, hrál si s magií a střádal poklady. Když šlo do tuhého, radši se schoval a nechal Orbita situaci vyřešit.
-Jednou, když zase putovali od města k městu, potkali na cestě mladou slečnu. Byla to kovářka. Táhla za sebou malý dvoukolák s několika zbraněmi a nějakým haraburdím uvnitř.
-„Počkejte slečno, pomůžu vám,“ zavolal Orbit, vyvolal jednu sféru a přemístil se k mladé slečně.
-„To je dobrý. Já jsem zvyklá,“ usmála se kovářka a pokračovala dál.
-„Já jsem Orbit. Ochránce slabých, ničitel zla a pomocník v nouzi,“ dal si mladý mnich ruce v bok.
-„A taky je hrozně vlezlej a neodbytnej,“ ušklíbl se Ravenshell.
-Slečna se rozesmála a nabídla Orbitovi vozík. Mladý mnich ihned přispěchal a chopil se oje. Slečna si s obdivem prohlédla jeho svalnaté ruce, pokývala hlavou a vozík pustila. V tu chvíli se vozík zabořil do země a Orbit se rozplácl na zemi.
-„Co v tom vozíte? Eluminium?“ zvedl se ze země mnich.
-Kovářka se zasmála a přikývla: „Mimo jiné.“
-„Blessing! Spirit sphere… Critical!“ vykřikl Orbit, párkrát zamával rukama a na konec udeřil pěstí do země.
-„Nee, už zase,“ obrátil sage oči vzhůru. Po mnichově těle se začalo honit několik modrých blesků. Mnich popadl vozík a zaťal všechny svaly. Vozík se s námahou nadzvedl a Orbit zaskučel.
-„Proč máte ty nejtěžší věci vepředu?“ procedil skrz zuby mnich.
-„Líp se mi s tím jezdí,“ usmála se kovářka a přistoupila k Orbitovi. Poté chytila oj místo něho a Orbit se zhroutil k zemi.
-„Vy jste robot nebo co?“ vyskočil mnich opět na nohy.
-„Kdepak, jsem kovářka,“ usmála se slečna, položila vozík opět na zem a dodala: „jmenuji se Snow.“
-„Já jsem Orbit,“ podal jí ruku.
-„To už jsme slyšeli,“ ušklíbl se sage, který už mezitím došel k nim.
-„Tohle je můj drahý přítel Ravenshell,“ ukázal mnich na svého kamaráda.
-„Těší mě,“ rozzářila se kovářka a podala oběma kamarádům ruku.
-„Jo, jo, mě taky,“ pronesl suše Ravenshell.
-„Nechte mě hádat. Ty jsi mnich a ty jsi profesor?“ zasmála se Snow.
-„Ano, ano, jak to víš?“ usmál se Orbit.
-„Ne tak docela, ještě nemám profesorské zkoušky,“ ušklíbl se sage.
-„Potkala jsem už hodně takových, jako jste vy,“ zasnila se mladá kovářka a vyrazili na cestu společně.
-Na jejich životě se, až na pár věcí, nic nezměnilo. Orbit dál bojoval s každým zle, pomáhal ostatním a ve volných chvílích se snažil zvednout vozík, který táhla Snow. Ravenshell si hleděl svého, psal si poznámky do svého deníčku, pracoval s magií, a když něco nevěděl, zeptal se kovářky, která byla až nečekaně vzdělaná. A Snow? Snow sbírala různé předměty z poražených nepřátel, ukládala je do svého vozíku a jednou za čas z nich vyrobila zbraň, kterou v blízkém městě prodala. O zisk se pak rozdělila rovným dílem s oběma kamarády, takže si Ravenshell mohl koupit nějaké nové knížky a Orbit nějaké ovoce a med, což bylo jeho oblíbené jídlo.
----
-Jednou spolu cestovali jižní cestou z Payonu do Geffenu, když v tom se z lesa vyřítil velký zelený ork. Orbit rychle vyvolal séru, mrsknul s ní a trefil ho do hlavy. Ork padl na zem. Snow k padlému protivníkovi ihned přispěchala.
-„Chudáček, třeba nás chtěl jenom pozdravit,“ nahodila kovářka smutný výraz a hodila jeho sekeru do vozíku.
-„Kdepak, orkové jsou nebezpeční a tyhle lesy jsou jich plné,“ poklepal sage na stránku v knize.
-„Raději se připravím,“ usmál se mnich, vyvolal si postupně pět sfér a udeřil do země. Hned se na něm objevily známé modré blesky. Než však stihl vyvolat všech pět sfér podruhé, vyšli z lesa dva šedí orkové.
-„Frost diver!“ křikl Ravenshell s rukou nataženou proti orkům. Po zemi se rozběhla mrazivá vrstva ledu, která doputovala až k jednomu z orků. Ork okamžitě zmrzl.
-„Thunder Storm!“ zařval sage a z čistého nebe se snesl obrovský blesk, který oba orky zasáhl. Ten zmrzlý se poroučel do prachu cesty, ale druhý ork se jen oklepal a pokračoval.
-„Cold bolt!“ zamával rukou Ravenshell a vydal se na ústup. Z jeho ruky vyletělo několik ledových krápníků, které se zabodali do orkova těla. Šedý válečník se na chvíli zarazil, ale hned pokračoval dál.
-V tom se před ním objevil mladý mnich. Bez mrknutí oka praštil orka třemi rychlými ranami do břicha. Válečník vyprskl trochu krve, ale i přesto se napřáhl svou velkou sekerou. Orbit však pokračoval čtyřmi údery do orkovy hrudi a celé kombo dokončil silným úderem na obličej, který zarazil válečníkovi rypák dovnitř hlavy a poslal ho k zemi.
-„To bylo celkem v pohodě, ne?“ usmál se mladý mnich a otočil se na své přátele.
-„Myslím, že máme problém,“ konstatoval suše sage. Orbit se rozhlédl a do půlkruhu kolem nich stálo deset takových orků. Než se kamarádi stihli vzpamatovat, vydali orkové válečný pokřik a vyrazili do útoku.
-„Frost diver!“ vykřikl Ravenshell a zmrazil jednoho orka. Okolo Orbita se vznášely tři sféry, jednu z nich mrštil po orkovi poblíž Snow a hned na to se přemístil do jejich středu, kde opakoval kombo tří a čtyř úderů.
-Snow ztuhla, jakoby se jí dotkli temné stíny minulosti. Před očima se jí objevilo několik postav bojujících v ukrutné bitvě. Nemohla si vzpomenout, kdo jsou, ale byla si jistá, že je zná.
-„Snow!“ zařval mladý mnich. Kovářka otevřela oči a spatřila velkého šedého orka, jak stojí před ní s napřaženou sekerou. V ten moment, jakoby jí něco vedlo ruku, sevřela madlo svého dvoukoláku a zarazila vozíkem válečníka do země.
-„Co to bylo?“ podivila se, ale v tom jedna sekera přejela Orbitovi přes hruď, a jak se krev vznesla do vzduchu, temný stín jí opět na okamžik zakryl oči.
-V tom znovu spatřila bitvu u temných hradeb a černé rytíře na obrovských koních. Jeden z nich právě vytrhl dlouhé kopí z jedné postavy stojící před ní. Postava se zhroutila bezvládně na zem a Snow opět procitla.
-Sage utíkal a házel za sebou jeden blesk za druhým. Orbit se odkutálel, opět se postavil na nohy a připravil se k dalšímu boji. Avšak z lesa vycházeli další a další protivníci.
-„Snow, za tebou!“ vykřikl Ravenshell. Kovářka se rychle otočila. Před ní stálo několik orků a sekera jednoho z nich mířila na její hlavu.
-„Body… Relocation!“ zdvihl se ze země mladý mnich a objevil se před svou kamarádkou. Sekera se mu zarazila do přilby a poslala ho na zem.
-„Nee!“ zaječela Snow a praštila orka pěstí do obličeje. Ork zavrčel a ukročil stranou. V tom se přiblížil další šedý válečník a silnou ranou do břicha, skolil kovářku vedle jejího kamaráda.
-Najednou z lesa vyskočil zelený pštros a na něm chlapík v zeleném oblečení a bílým kloboučkem na hlavě. Chlapík vyskočil do vzduchu a několika ladnými pohyby vystřelil několik šípů. Orkové sebou trhli a dva z nich se skáceli k zemi. Záhadný lukostřelec dopadl na nohy, nabil další šíp a zašeptal zaříkadlo. Šíp se rozžhavil do běla a zelený lukostřelec ho vypustil. Střela proletěla řadou orků a vypálila v nich malou dírku. Chvilku na to se orkové poroučeli do prachu země.
-Chlapík rychle nabil další šíp a zvedl oči. Jeho pohled se spojil se Snow a ona ucítila dávno ztracený pocit.
-V tu chvíli se z okraje cesty ozval chraplavý hlas: „Spiral Pierce!“
-Lukostřelec se ihned otočil za hlasem, ale už nestihl nic dělat. Drtivý spirálový útok ho odhodil na blízký strom, z kterého se následně svezl na kraj cesty. Klobouk dopadl do louže a Snow se před očima objevil záblesk temné vzpomínky.
-„Fuuko…“ zašeptala tiše a natáhla ruku k zelenému chlapíkovi.
-„Snow…“ odpověděl tiše lukostřelec.
-„Řekni mé jméno…“ zašeptala znovu. Mezitím se kolem chlapíka shromáždil hlouček šedých orků, kteří si připravovali své sekery k poslednímu útoku.
-„Snow… crystal!“ vypustil tiše z úst lukostřelec a Snow se zablesklo před očima.
----
-Otevřela oči, ale všude byla tma. Stále po kolena v ledové vodě a dýchala mrazivý vzduch. Velmi dobře tohle místo znala. Bylo to dno jejího srdce.
-„Dlouho jsem tě tu neviděl, Snowcrystal the Core Creator“ pronesl hluboký hlas.
-„Blacku?“ udivila se Snow.
-„Ano, Snow?“ odpověděl hlas a ve tmě se zaleskly dvě oči.
-„Kde to jsem a proč je tu tolik vody?“ zeptala se mladá kovářka.
-„Tohle je nehlubší část tvého srdce… Pláču od té doby, co jsme se rozešli každý svou cestou,“ posmutněl hlas.
-„Nešlo to jinak,“ zavrtěla hlavou.
-„Proč ne?“ otázal se hlas.
-„Zemřelo jich příliš mnoho,“ svěsila hlavu.
-„Oni si to tak vybrali,“ promluvil hlas vlídně.
-„To už je jedno… Je konec,“ pronesla a z očí jí začaly padat slzy.
-„Podívej se nahoru,“ pokračoval hlas. Snow zvedla hlavu a kdesi vysoko zahlédla malou bílou tečku.
-„Co to je?“ zavzlykala.
-„To je naděje. Pořád tam je,“ odpověděl hlas a pokračoval: „Snowcrystal, zavolej je!“
-„To nejde, už nejsem jejich mistr,“ svěsila opět hlavu.
-„Oni na to čekají,“ pronesl hlas a dva třpytivé body se přiblížili.
-„Nebude to fungovat,“ zavrtěla hlavou. Ve tmě se cosi pohnulo a mrazivá ruka pohladila Snow po tváři. Malý bod, který byl vysoko v nedohlednu, se pomalu rozzářil. Slabé světlo dopadlo na hladinu a kovářka spatřila starého známého.
-„Zavolej je! Naposledy…“ usmál se černý sněhulák a dotkl se špičkou mrkve jejího čela.
----
-Snow se odrazila rukama od země a nakopla jednoho z orků do břicha. Válečník vyvalil oči a padl na zem. Kovářka mu okamžitě vytrhla sekeru z ruky a několika otočkami rozsekala další dva orky. Na zem dopadly dvě hlavy, následovány rukama a na dvou místech přeťatými těly. Ještě než zbytky orků dopadly na zem, přemístila se Snow k dalšímu válečníkovi a jedním rychlým úderem ho přesekla od rozkroku až po klíční kost. Její oči byly černé jako uhel a sálal z ní mráz jako ze samotného ktullanuxe.
-Po té zvedla do vzduchu zčernalou pěst a udeřila do země tak silně, až cesta popraskala. Na zemi kolem ní se objevil kruh s černým obličejem uvnitř. Než se stihli orkové vzpamatovat vyšlehlo ze země kolem ní několik černých plamenů.
-„Spiral Pierce!“ zavrčel ork ve zlaté zbroji a útok ve tvaru spirály vyrazil proti Snow. V tom však z jednoho plamene vyběhl muž v těžké zbroji.
-Nastavil štít a vykřikl: „Guard!“ Spirálový útok se o štít rozplynul a paladin si připravil kopí k protiútoku.
-Šedí orkové se rychle probrali a vyrazili do útoku. Jeden, co stál nad chlapíkem v zeleném oblečení, se napřáhl a udeřil. V tom Fuuko vzplanul černým plamenem a jako znovuzrozený se postavil vedle paladina. Orkové se však blížili ze všech stran a pár jich už bylo téměř u Snow.
-„Storm Gust!“ zahřměl vzduchem další hlas a orkové se vznesli nad zem ve změti vichru a ledových ker. Místo jednoho z plamenů stál čaroděj v černém plášti.
-Další z plamenů zmizel a okolo několika dalších orků se mihnul černý stín. Válečníci ještě chvíli běželi dál, ale pak se jim z břicha vyřinula krev a padli na zem. Za nimi se objevila žena v rudé kombinéze s katary v rukou.
-„Grr… Do útoku!“ zavrčel orčí hrdina a z kraje cesty vyběhl nový oddíl šedých orků.
-Další z plamenů se rozplynul a místo něj stála krásná, svalnatá, potetovaná žena.
-„Steel body!“ pronesla suše, udeřila pěstí do země a po těle jí přeletělo několik rudých blesků. Oddíl orků se k ní přihnal a jeden z nich sekl sekerou. Žena však jen mávla rukou a sekera se rozletěla na tisíc kovových střípků.
-V tom se vedle Snow postavili dva muži. Jeden ve zlatém rouchu, druhý v černém. Ten ve zlatém vytáhl z pusy nakousaný toust a přiložil ruku k jejím ranám. Zazářilo slabé bílé světlo a všechna zranění se zacelila.
-Ten v černém namířil před sebe hůl s lebkou na konci a zvolal: „Judex!“ Oddíl orků třikrát jako jeden muž vykřikl a všichni padli na zem.
-Než stihl ork ve zlaté zbroji udělat cokoliv dalšího, místo patnácti černých plamenů stálo okolo Snow patnáct hrdinů.
-„S dovolením,“ ozval se vlídný hlas a dopředu se prodral do půl těla svlečený svalnatý mladík s pánví v ruce.
-„Raising Dragon!“ zvolal, když praštil pěstmi o sebe. V tom se kolem něj objevilo patnáct sfér a modré blesky se začaly honit po jeho těle.
-„Spiral pierce!“ pokusil se zoufale zachránit orčí hrdina, ale paladin jako blesk přispěchal se svým štítem.
-„Za to, že jsi napadl naší šéfku, Snowcrystal the Core Destroyer, tě odsuzuji k smrti…“ pronesl mladík klidným hlasem. Pak se napřáhl pánví a se zvoláním: „Asura Strike!“ uťal orčímu hrdinovi hlavu.
-V tu chvíli nastalo ticho.
-„Meaple, Natare… Nighte, Alti… Vy jste přišli?“ rozbrečela se Snow a padla na kolena. Meaple (kněz ve zlatém rouchu) se k ní naklonil a položil jí ruku na rameno.
-„Už je to dobrý,“ pronesl vesele Natar (kněz v černém rouchu) a začal léčit mladého mnicha.
-„Čekali jsme, až nás zavoláš,“ usmál se Doník (paladin) a poklekl před mladou kovářkou.
-„Black říkal, že to přijde, takže jsme byli připravení,“ pronesl suše Nightalien (čaroděj).
-„Tys mluvil s Blackem?“ podivila se Snow.
-„Ano. Tři dny jsem meditoval, až jsem se dostal na místo, kam si ho schovala. Třásl se a z očí mu tekly slzy,“ vyprávěl čaroděj.
-„Omlouvám se vám všem, ale už nemůžeme být společenství černého sněhuláka,“ sklonila opět hlavu Snow.
-„My víme!“ usmál se Edrick (mladý svalnatý mnich s pánví).
-„Od teď budeme jeho slzy!“ doplnila ho Altarie (assasinka).
-„Tears of Black Snowman!“ pronesl Arteras (guildovní bard) a všichni, včetně Snow, se společně dali do smíchu.
-L.

Info

Zobrazit stránku Poslední úpravy

Starší verze Nahoru